Vážení a milí milovníci zvířátek,
tenhle článek jsem objevila náhodným studiem na netu. Brouzdala jsem zde a pátrala po informacích, jak je to tedy skutečně s tím, zda pejsek může nebo nemůže kosti a co je dobré, aby papal. Protože za tu dobu, co mám Dennyho jsme vyzkoušeli nepřeberné množství krmiv od granulí počínaje, po konzervy a vařené maso, získala jsem mnoho zkušenností. Denny jako maličký, byl naučený na granule. Začínali jsme kanadskou značkou K9. Tenkrát v té době nebylo ještě tak strašně velké množství granulí. Jeho původní panička později přešla na Calibru, kterou s některými přestávkami, neboť jak Dennyho maminka a brácha prošli tím, čím my - torzí žaludku a byli na dietě, jí krmí tuším dodnes. Nejsme v pravidelném kontaktu, neboť jsou na cestě se přestěhovat, staví domeček, a tak není časík. Nicméně tím chci říct, že jsme Calibru také dlouho krmili.Poté poněkud změnili její složení a přestala nám vyhovovat. Vyzkoušeli jsme hodně, až je to zhruba dva měsíce jsme opět přešli na "vaření", s tím, že Dennymu by mohlo vyhovovat měkké složení -kousky masa v konzervách se snadno rozkrájejí a rýže také rozdrtí. Po čase jsme přišli na to, že to vůbec tak není. Kdyby měl jíst jen konzervy, muselo by se dbát na to, aby nešlo o "marketové", ale o kvalitní krmivo, které by nás nejen rozdrtilo finančně, ale přišli jsme i na to, že by také mohly rozdrtit Dennymu střeva. Chudinka měl takové potíže, že ze dne na den jsme opět objednali na netu granulky, tentokrát s pečlivým výběrem na citlivé trávení - po dobu rekonvalescence. Na doporučení kamarádky jsme vyzkoušeli značku Best Choice, která se zdá dostupná cenou a výborná kvalitou a navíc chutí(Denny to říkal
)..Vyhovuje nám, i když stále granule rozmáčíme na kaši a nikdy už se strachu nezbavíme, protože v nás zůstal. Bohužel před nedávnem u nás ve vesnici umřel další pejsek na torzi žaludku. Je mi to opravdu moc líto. Hlavně to, že neexistuje žádný lék a že je tolik málo podnětů, jak jí předejít.. Pro pejska i jeho pána znamená velké časové omezení, pokud papá dvakrát denně a po jídle alespoň 2 hodiny odpočívá, což jsou 4 hodiny denně minimálně. Přesto je důležité se snažit zajistit klid po jídle. Často sháním informace, jak to dělají jiní chovatelé a myslím si, že informací není nikdy dost
.
K tomuhle článku bych tedy na závěr chtěla říct, že se mi velmi líbí, jak pěkně je zde popsáno a vysvětleno tohle téma. Vím, že např. Dennymu už nikdy nenapravím zoubky, na kterých má hodně kamene, a vím,že by mu kosti k tomu pomohly, pokud by býval byl na ně naučený a měl vypěstovaný onen JEHLOVÝ REFLEX. Jsou věci, které se bohužel nedají vrátit...Pan doktor říkal, že můžeme jít na odstranění kamene, ale já pokud to nebude nutné nechci Dennymu dávat uspání, pokud ho ty zoubky vyloženě nebolí..Tak doufám,že Vám tento článek dá to, co dal mně, potřebné informace...
Může žrát pes kosti?
90% přirozené potravy
vlka (předchůdce psa) tvoří myši. Sem tam uloví králíka, zajíce nebo nějakého ptáka, velmi výjimečně a v podstatě jen sezónně uloví skutečně velkou kořist, na které je hodně opravdu masa
. Jak to tedy dělá s kostmi malých zvířat, jako jsou myši a králíci? Vždyť malé tvrdé kostičky jsou po rozkousnutí tvrdé a velice ostré.
Pes a trávení kostí malých zvířat
Všichni masožravci se rodí se schopností vypořádat se s ostrým štíhlým
předmětem v žaludku a střevu. Říká se tomu JEHLOVÝ REFLEX. Při dotyku ostrého konce střevní stěna uhne, obejme odštěpek kostičky z boku a ten udělá ve střevě v podstatě přemet a otočí se tupým koncem vpřed. Pokud je i tento konec ostrý, následuje další přemet a takhle projde celým trávicím traktem. „Viděl jsem projít třícentimetrovou jehlu i s nití pudlíkem toyem”, říká MVDr. Zdeněk Cvrček. „Jehla se zapíchla až v konečníku, kde byla
velmi snadno přístupná”.
Obranný reflex střev psů může vymizet
Příroda ale neživí nic zbytečně a schopnost, která není trénována - zaniká. Takže pokud se pes během dvou let nedostane ke štěpným kostem, tento obranný reflex vymizí a pokud někdy později najde třeba kuřecí kost, je bezprostředně ohrožen na životě. To je důvod, proč se tvrdí, že pes nemůže žrát kosti. Může, pokud se s nimi setkával už před druhým rokem věku. Jenomže nic v přírodě není tak úplně jednoduché. Dáte-li psovi talíř kuřecích kostí a nejlépe k tomu kuřecí nebo krůtí krky, není v potravě dost masa, aby se vytvořila měkká zažitina. Takže se střevo, nejčastěji směrem od konečníku začíná ucpávat. Případná ostrá kost nemá kam uhnout a protrhne střevo.
Když pes žere pouze granule a psí konzervy
Zvlášť nebezpečná je situace u psů, kteří jsou krmeni pouze granulemi a nebo konzervami. Takoví psi totiž nejsou zvyklí žvýkat a potravu hltají. Kost prostě spolknou. A takový shluk krůtích nebo i kuřecích obratlů ve střevě, to se pak dějou věci! Někdy to vyřeší klystýr, někdy operace. Podobná situace nastává u velkých psů po vepřových hodech. Měkké vepřové nožičky a žebra dokonale utěsní rektum a veterinář s gumovou rukavicí a klystýrem je pak nejváženější osobou ve vsi.
Je vhodné dávat psovi kosti?
Takže nedávat kosti? Jenomže on se vždycky najde nějaký hlupák, který dá vašemu psovi talíř kuřecích kostí, sice v dobré víře, ale operaci pak platíte stejně sami. Takže střeva je potřeba trénovat. „Považuji za velmi vhodné dát psovi kus masa a jednu, maximálně dvě kuřecí kosti. Čistě z tréninkových důvodů. Zdůrazňuji: Maso, ne konzervu”. Pes musí žvýkat, nebo shltne i tu kost. „Operoval jsem kdysi dobrmana, který byl krmen výhradně granulemi. Zaběhl se, a někdo mu hodil tři ostravské klobásy. Na těch klobásách nebyla ani stopa po zubech a ostrý konec klobás protrhl netrénovaný žaludek”, říká MVDr. Zdeněk Cvrček.
Kolik kostí může pes sežrat?
Pokud dáváme psovi kosti, měly by být v poměru 1 díl kostí na 3 díly masa. A co se týče drůbežích krků, tak tady je na místě velká opatrnost. Německému ovčákovi bych nedával víc než 2 kuřecí nebo půlku krůtího krku. „Pitval jsem na vojně psa, který měl žaludek plný drůbežích obratlů, byly jich asi dvě kila. Žaludek vypadal jako pytlík kuliček a došlo k velmi brutální torzi a okamžitému úhynu“, říká MVDr. Zdeněk Cvrček. Takže pokud chce někdo dát psovi kostičky, ať je nabídne majiteli psa. Ten je dá nebo nedá pejskovi podle vlastního uvážení. Dát psovi kosti bez konzultace s majitelem je hulvátství.