
Sensitive heart - tento název si asi umí přeložit každý. Přesto, kdo jsou tady a čtou jej a nerozumí, znamená citlivé srdce. Kdysi na počátku, když jsem se rozhodovala, zda si skutečně pejska pořídit, jsem si koupila knížku, která je mimo jiné i v seznamu doporučované literatury, v níž se mi líbilo hlavně pár hesel. Bernský salašnický pes tady byl pojmenován jako MEDVĚD S CITLIVÝM SRDCEM. Když jsem tedy vymýšlela název pro tyto stránky, na toto pojmenování jsem si vzpomněla. Je víc než pravdivé. Je to sice mohutný, hodně silný a chlupatý pes, ale jeho citlivost, vnímání každého slova a doteku je pro něj přímým blahem. Ke spokojennosti mu stačí, když je najeděný, vyvenčený a má "svou" rodinu ve své blízkosti. Má možnost s ní sedět např. venku u grilování, nebo jen tak na zahradě, když je mu dovoleno být zůčastněným.
Tyto stránky vznikly díky výborné povaze BERNSKÝCH SALAŠNICKÝCH PSŮ, protože neexistuje milejšího a přítulnějšího tvora ve světě psů. Vznikly díky mému prvnímu milovanému psu Dennymu a na jeho památku budu v jejich psaní dále pokračovat..NIKDY NA TEBE LÁSKO NEZAPOMENU!

Jak to bylo s Dennym...
Ahoj,
. Tam poprvé uviděla Jenny, mojí maminku. Bezhlavě se do ní zamilovala. Utknula jí v paměti naše rasa, celkový vzhled nás berňáků, naše milá povaha a upřímné oči. Ohromné tělo, které se jen a jen mazlilo a vrhlo na ní. Hned se ptala, jestli Jenny bude někdy mít děti. A protože se tato událost brzy uskutečnila, moje maminka se zamilovala do mého tatínka Tula a27.4.2004 se narodilo nás 9 dětí. Bohužel jeden bratříček umřel. V deníčku, který jsme společně s paničkou psali, když jsem se k nim nastěhoval se píše, že sourozenci se jmenovaly Agáta, Bára, Bela, Justy, Sendy, Baldy a Akim. Poté začalo pro ní shánění potřebných informací o nás, shánění vhodných mističek, vodítka, obojku a stavění nového příbytku pro mě. Na jejich zahradě totiž už bydlel jeden pejsek, jménem Ben. Byl už hodně starý, a bylo pro něho těžké, aby mne přijmul. Panička se byla na naši nově narozenou tlupu podívat s kamarádkou a kamarádem. Oni vybrali jiného pejska, toho, který se první rozběhl k nim. Už si ani nevzpomínám, který brácha to byl, možná ségra. Jana, moje panička si ale vybrala mě, toho nejpomalejšího z celé tlupy, který zůstal pozadu. Prostě jsem se jí zalíbil. Taky z toho důvodu, že jsme bez PP a moje maminka má každé očíčko jinak zbarvené. Někomu se to líbí, někomu ne. Panička chtěla, abych měl obě očíčka stejná. A to byl další důvod proč ukázala právě na mě. Dostal jsem jméno Denny. Pak uběhlo 8 týdnů a nastal den D .Přijelo do Hýskova, odkud pocházím, jiný auto a prý že si mi odvezou. Bylo to 25.6.2004.Vůbec jsem neplakal. Rovnou jsem se přitulil na novou paničku, ta dostala instrukce, jak papám, kam mě má dát a rady do začátku. Bylo to v červnu, roku 2004 a bylo hrozné horko, občas pršelo, takový divný den...Jeli jsme dost bych řekl daleko, bylo mi divné, proč bráchové a ségry tam zůstaly. Ale nic jsem neříkal, chovali se ke mně moc hezky, tak proč bych něco namítal.